"Ahoooj, opatrně, haloo, Čakynků, au.." Někdo poslouchá rádio, někdo televizi a někdo má doma papouška :-) Ani nevím, proč v naší malé zoo mluvící nezbeda tak dlouho chyběl. Je to neuvěřitelný společník, mazlík, .. a někdy i zlobidlo (ale to opravdu jen vzácně). Zrovna včera jsem mu po náletu na zakázané místo řekla  důrazně - "Zlobíš!" Čaky se velmi důležitě podíval a odpověděl - "Noo.." Není to miláček? :-D

A jak to všechno začalo? Mrkněte na celý článek a Čakynkovy první fotky..

Nápad pořídit si papouška Žako vznikl už poměrně dávno. Pravá chvíle přišla ale až o letošních prázdninách. Žakouška jsme si zamluvili po nezávazné návštěvě v nedalekém Jistebníku u paní Vaňkové a netrpělivě jsme čekali na výsledky testů DNA, které odhalí pohlaví mláďátek. Chtěli jsme samečka..

Testy ukázaly, že ve skupince malých opeřenců jsou samečci dva. Otázka ovšem byla, kterého si vybereme a jestli vybereme správně.. Nerozhodně jsme se blížili ke kleci a..

..jeden papoušek zvědavě natočil hlavičku a přišel se neohroženě seznámit. Druhý zůstal v rohu a nervózně syčel.

Bylo rozhodnuto.. Náš nový zvířecí kamarád si nás vybral sám :-)

Nechal se pohladit..

Vzal si piškot..

Potom i burák..

A pak jsme se museli rozloučit, protože bydlení pro papouška ještě nebylo přichystané.

Naštěstí netrvalo dlouho, objednaná klec do týdne dorazila a my jsme si konečně přivezli nového kamaráda domů.

Žádné dlouhé zvykání se nekonalo.. Čaky se od první chvíle choval jako doma. Nechal se vytáhnout z klece, pohladit..

.. a vzít si pamlsek :-)

Jak se u nás Čakynkovi daří, co má rád, co ne, jak se učí mluvit a létat? To už je téma na další článek.. ;-)