Že náš "Čakynek" nezůstane sám jsme věděli už ve chvíli, když jsme si ho koncem léta pořídili. Téměř ihned jsme si u manželů Bartlových zamluvili samičku. Po Štědrém dnu jsme dostali zprávu, že se nalíhla mláďata žaků a nastalo to pravé těšení.. :-) Průběžně jsme dostávali fotky, kterými se můžete pokochat na začátku článku. Protože jsme si samičku koncem března přivezli domů, nebudou samozřejmě chybět první fotky Barušky u nás a taky seznámení s Chuckym..

První fotky, které nám poslala paní Bartlová nás samozřejmě nadchly..

..vždyť koho by nedojala banda žačích holátek balancujících na nejistých nožičkách :-)

Když se malí žakoušci trochu opeřili, bylo možné udělat testy DNA..

Výsledky ukázaly, že mezi nejstaršími mláďaty po velkých rodičích je jedna samička..

To je ona :-)

Záběry z jednoho slunečného dne..

Naše holčička ještě ve voliéře u Bartlových..

A protože jsme ještě neměli vybrané jméno, dostala pracovní název "paní Čakynková" :-)

Tady už je samička u nás.. Bude se jmenovat Baruška :-)

A jak proběhlo seznámení s Čakynkem?

Čakynka jsme vypustili na jeho strom a Barušku jsme z přepravky přemístili na bidlo na kleci. Čaky nevěřil vlastním očím.. Nejdřív nový přírůstek tiše pozoroval a po chvíli se šel opatrně seznámit.. Natáčel hlavičku a dělal: "Ooooo.., oooo.." :-)

Jako dobře vychovaný papoušek zkoušel Čakynek na seznámení podat packu.. Nesetkalo se to s příliš velkou odezvou :-D

Teprve pak ho napadlo nevěstu na seznámení políbit.. :-*

Tolik něžností pro začátek stačilo a teď je třeba se vrhnout na jídlo, než to ten vetřelec sežere :-D

Pro Barušku jsme měli přichystané náhradní bydlení, ale protože k žádné potyčce mimo klec nedošlo, dali jsme je s Čakym hned první den dohromady. Tady se už starousedlík trochu projevil a pokusil se bránit si své teritorium. Byla z toho naštěstí pouze mírná šarvátka, takže jsme seznámení našich žaků mohli pokládat za úspěšné.

Samičku jsme si vzali už odstavenou a krásně zobe sama. Loupe zrníčka a pomalu zkouší i jablíčko s mrkví..

Baruška byla první dva dny trošku nesvá z nových tváří a nového prostředí. Nechala se jen opatrně pohladit. Od třetího dne už začala být důvěřivá, chodí krásně na ruku a ráda se pomazlí.

Čakynkovi se důvěrnosti z mé strany vůči Barušce moc nelíbí. Sedává načepýřený na dveřích a čeká, až si ho panička všimne.. Byl prostě půl roku sám a ještě nepochopil, že je tady Baruška hlavně pro něj.

Pevně doufám, že se Barča a Čaky stanou nejlepšími kamarády a partnery. Mají k tomu dobře nakročeno.. Držte jim palce ;-)